Kristýna Urbanová jun. - "Jedeme v tom celá rodina"

03.11.2020

Kristýna Urbanová jun., 18 letá rodačka z Kroměříže, která se už od malička pohybuje ve světě rallye, studuje posledním rokem na umělecké škole v Prostějově jako grafik médií a tisku. Mezi její zájmy patří právě grafika, které se aktivně věnuje již 4 roky na škole, ale patří sem také rallye. Ze spolujezdce se stala #holkazavolantem. Jaký je její příběh?

Máš nějaké jiné zájmy mimo design a rallye?

Mimo tyto mé zájmy nemám nic, čemu bych se nějak extra věnovala. Většinu času trávím s rodinnou nebo mně blízkými lidmi. Občas ráda fotím, hlavně lidi, nebo nějaké makrofotografie. Od malička také hraju na klavír, příležitostně si tedy zahraju

Ahoj Kristý, jak ses dostala k rallye?

K Rallye jsem se dostala přes mého bráchu a taťku, kteří začali na popud kamaráda závodit roku 2011. Z prvopočátku jsme jako rodina jezdili fandit právě našim chlapců, postupem času se do rallye zapojil druhý brácha (co- driver) , poté mamka (driver, co- driver) a dále i já (driver, co- driver).


Jak probíhal tvůj první závod, dle informací jsi byla na místě spolujezdce, tedy jako Co - driver?

Můj první závod byl zorganizovaný ze dne na den na rallye Železné hory v roce 2017, kde mi bylo den před závodem nabídnuto jet po boku mého dobrého kamaráda Filipa Šimíka. V této sestavě jsme spolu jeli o něco později i Čendovu RZtku, která pro nás byla poslední společnou jízdou. Do dnes však příležitostně jezdím po boku mého bráchy, jako spolujezdec na podniku ČMPR Rallye Kroměříž.

Pověz nám něco o své jezdecké kariéře?

Mou kariéru jezdce jsem začala budovat zhruba o 2 roky později v roce 2019, kdy jsem s mou Škodou 1000mb Evo 2 trénovala rok na slalomech ve Vyškově a po důkladném tréninku s taťkou a bráchou jsme se vydali vstříc Setkání jezdců rallye, které proběhlo úspěšně. Tato soutěž nás utvrdila v rozhodnutí, že jsem schopná startovat v poháru ČMPR.

Svoji první jízdu v ČMPR jsem absolvovala na Multi-S Radouňské rallye, kterou jsme s mým spolujezdcem zdárně dojeli a shodli se, že nám to spolu v autě suprově šlape.

Vzhledem k tomu, že sedíš na sedadle řidiče i spolujezdce, co je pro tebe lepší, čemu dáváš přednost, popřípadě, proč zrovna to?

V rychlé jízdě jsem takřka od malička, jízda jako spolujezdec v rallye mi tedy nikdy nedělala veliký problém. Avšak zkušenost být řidičem, pro mě byla vždy velkou výzvou! Dávala jsem si otázky jako: "Zvládnu to?", "Nebudu marná?", "Neudělám ostudu?". Jsem tady, jsem živá! Ostudu jsem doufám neudělala... tak velkou. Musela jsem si však mezi těmito sedadly vybrat. Být řidičem je pro mě něco nového, je to velká zodpovědnost, se kterou se chci poprat a chci být úspěšná a rozhodla jsem se jít v budoucích letech touto cestou, tedy cestou jezdce.

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Mým velkým úspěchem bylo a je to, že jsem překonala svůj strach z neúspěchu a že jsem zvládla odjet právě Radouňskou rallye.

Jaký je tvůj sen v rallye?

Mým snem je jít ve stopách bráchy, který je mi velkou inspirací a oporou společně s mou mamkou a taťkou, kterým patří velký dík, že s námi dvěma mají tolik trpělivosti a nervů na každém závodě!

Máte plány na příští sezónu?

Plány na další sezónu se momentálně řeší, plánujeme odjet sérii závodů ČMPR, zda ho odjedeme celý nebo jen vybrané podniky to záleží na okolnostech. Příležitostně budu trénovat stále na slalomech, protože tréninku není nikdy dost! Připravujeme tedy auta do další sezóny a snad toho pojedeme co nejvíce.

Setkala jsi se někdy s podceňováním žen za volantem, popřípadě jak se k tomu stavíš?

Sama jsem se s podceňováním, žen za volantem jako takovým nesetkala. Mám štěstí, že jsem obklopena lidmi, kteří ve mě věří a podporují mě. Setkala jsem se ale s velkým počtem mých kamarádek, které se bojí řídit a bojí se sednout za volant právě proto, že se setkaly s kritikou. Slýchali, že jsou holky za volantem nebezpečné, že to nezvládají tak jako kluci.

Můj názor je takový, že nezáleží na pohlaví, nezáleží na tom, kolik je člověku let. Jestli řídí v 16 závodně nebo v 18 v autoškole. Je to jen o tom, jak je člověk schopný se učit a jak moc je zodpovědný na silnici.

Chtěla bys na závěr něco dodat?

Na závěr bych chtěla dodat, že jsem sama na sebe pyšná, že mohu být jedna z těch, co zbourala mýtus, že holky za volant nepatří! 

Podporuji projekt #holkazavolantem


Foto: Stanislav Hladík, Jan šmerda, Gajdošík Photo, soukromé zdroje