Kristýna Vaňková

08.04.2021

Kiki Vaňková je devatenáctiletá studentka ve znamení Vah, která už pár let reprezentuje Českou republiku v quadcrossu nebo-li závodech čtyřkolek. Kromě závodění jsou jejími zálibami vaření, sport, cestování a trávení času s kamarády. Dle jejích slov je typickou Váhou - je hyperaktivní, neumí se rozhodovat a vždy si jde tvrdě za tím, co chce.

Ahoj Kiki, jak jsi se dostala ke quadcrossu? Kdo tě k tomuto motoristickému sportu přivedl?

Ahoj, ke čtyřkolkám mě přivedl taťka. On měl dříve pracovní čtyřkolku a jednou jsme se jeli podívat za známými do Krupé a tam se zrovna jel závod Handy Cup, a tak jsem si zkusila, jaké to je si zazávodit. No, a pocity z toho byly krásné, protože jsem si v juniorech vyjela i druhé místo, a tam se rozhodlo, že se koupí první čtyřkolka. Byl to access 250 variator.

Jak dlouho se quadcrossu věnuješ?

Tento rok v září to bude už 6 let.

Pokud v quadcrossu existují soutěžní kategorie, ve které závodíš ty?

Já se věnuji offroadu a dálkovým rally.

Máš nějakou svoji oblíbenou trať, ke které máš citovou vazbu?

Ty jo, těžko říct. Ke každé trati mám nějakou citovou vazbu, protože si z každého závodu odvezu spoustu krásných vzpomínek, ale možná mezi ty TOP patří Šiklův Mlýn, Ředhošť a Benátky nad Jizerou.

"Když cítím, že je fakt zle, tak je lepší zastavit, než se za každou cenu hnát za vítězstvím."

Prosím přibliž nám, jak probíhá tvá příprava na závody?

Snažím se každý den běhat, když je hezké počasí, tak si dám i kolo a 20km okruh co tu máme. Do silového cvičení se musím často dost dokopávat, a když se konečně dokopu, tak se zaměřuji spíše na nohy, břicho a občas ruce.

Na čtyřkolce moc netrénuji, protože na to moc času nezbývá, ale od tohohle roku to chci změnit a chci drtit co nejvíce km za řídítky.

Pamatuješ si na svůj první závod a jak probíhal?

Ano, a doteď když se na to zpětně podívám, tak se směju (smích).

Bylo to Cross Country v Bělé pod Bezdězem a já měla vůbec poprvé premiéru v ostrém závodě se skvělými závodníky! Moje čtyřkolka byla ale nejslabší v závodním poli, takže jsem na většině výjezdech zůstávala často stát, ale i tak jsem si po těžkém boji dojela pro první pohár v mém životě za 3.místo mezi holkama. Ráda na to vzpomínám.

Nyní se trochu přesuňme v čase - máš nějaký svůj vytoužený závod, který by sis chtěla v budoucnu zajet?

Tak mým největším snem je Dakar.

Ale teď bych si určitě chtěla zajet celou maďarskou a polskou baju. Hlavně si chci odjet dva velké závody, a to Hungarian Baja a Baja Poland, a jestli se tenhle rok vůbec něco pojede, tak bych příští rok chtěla určitě zkusit nějaké velké závody jako jsou Italian Baja, Hellas rally atd.

"Ke každé trati mám nějakou citovou vazbu, protože si z každého závodu odnesu spoustu krásných vzpomínek."

Zůstaňme ještě chvíli na závodní trati. Jaký závod byl pro tebe zatím nejnáročnější?

To byl určitě závod v Dobřanech v roce 2019, kde jsem prodělala během závodu srdeční arytmii, kdy se mi hrozně rozbušilo srdce, omdlévala jsem a nemohla jsem se nadechnout, ale za každou cenu jsem závod musela dojet. Po dojetí jsem se svalila ze čtyřkolky a rodiče už věděli, že je zle, tak se mi zavolala sanitka, kde mi napíchli kanylu a udělalo se mi hned líp, ale vzala jsem si z toho velké ponaučení. To, že zdraví máme jen jedno, a když cítím, že je fakt zle, tak je lepší zastavit, než se za každou cenu hnát za vítězstvím.

Co ty a pády? Utrpěla jsi za svoji kariéru nějakou vážnější nehodu? Jak jsi se s tím vypořádala?

Já díkybohu moc nepadám. Nejvážnější úraz byl otřes mozku a trošku pohmožděné obratle, jinak naštěstí nic! S každým pádem přichází i nějaké ponaučení, takže pokaždé, co spadnu, si z toho něco vezmu.

Uvažovala jsi někdy i o jiném závodění, než je quadcross?

Dříve ano, ale teď čím více jsem starší, tak chci zůstat u jednoho.

Máš nějaký svůj závodnický vzor? Případně kdo je ti inspirací?

Mezi mé vzory patří Laia Sanz a moc mě inspiruje má týmová parťačka Zůza Nováčková.

"My ženy k motorsportu patříme! Děláme ho přeci krásnější!"

Jak se k tvé zálibě staví přátelé, rodina? Podporují tě?

Rodina mě strašně moc podporuje a za to jim jsem tak moc vděčná!! Tak strašně moooc!

Přátelé tvoří ze ¾ lidé ze závodů a zbytek je pár mých kamarádek z normálního prostředí, ale musím říct, ze mě také moc podporují a jsem jim moc vděčná za to, že chápou, ze toho času moc nemám, ale když můžu, tak jim to vždy vynahrazuji.

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?

Mistryně České republiky v Cross Country za rok 2017 v kategorii ženy a Vícemistryně Německého seriálu XCC Racing 2018 za ženy. Ale můj osobní největší úspěch byl minulý rok na mé první dálkové rally v Polsku. I když jsem dojela pátá, tak to pro mě byl obrovský úspěch.

Setkala jsi se někdy s podceňováním žen v motorsportu? Jak se k tomu stavíš ty?

Ano setkala, a setkávám se s tím poměrně často. Nedávno jsem měla třeba on-line hodinu a chtěla jsem se k něčemu vyjádřit, ale byla jsem okamžitě zastavena mým panem učitelem, že já nemám žádné právo se k tomuhle vyjadřovat, když závodím na čtyřkolkách. Ženy prý patří za plotnu, nikoliv za volant, nebo řídítka. Bylo mi z toho pak docela smutno, ale tak co nadělám. Ženy k motorsportu patří! Děláme ho krásnější přeci! (smích). Spousta žen dokáže chlapům na trati kolikrát dost zatopit.

Chtěla bys na závěr něco dodat, nebo předat našim čtenářům nějaké poselství?

Chci moc poděkovat mým rodičům, fanouškům a hlavně sponzorům a partnerům za jejich obrovskou podporu, bez nich bych nebyla tam, kde jsem teď a nemohla si tak plnit své sny. A poselství? Asi to, aby si každý šel za svým a neřešil názory druhých, protože tohle je život a nic jiného už nebude! A buďte hlavně pozitivní a laskaví. J

Moc děkujeme za rozhovor.

Tým #holkazavolantem