Radka Balousová - AmazonkaTruck

20.05.2021

Jednatřicetiletá Ráďa, kterou spousta lidí zná převážně pod pseudonymem Amazonka, již nějakým rokem brázdí jak české, tak evropské silnice za volantem kamionu. Baví ji motorsport, čtení knih, auta, kamiony a všechny možné stroje. Můžete ji najít také na YouTube, kam pravidelně nahrává videa a přibližuje tím světu tuto pestrou a náročnou práci. Pokud tuhle usměvavou sympaťandu s krásnou hnědou hřívou spatříte v jejím bílém tahači, rozhodně se vám z ní zvýší tep. Jak sama říká, Amazonky byly národem neohrožených žen s bojovnou povahou - a to ženy, které řídí takový kolos, rozhodně potřebují!

Ahoj Amazonko, prozraď nám a našim čtenářům, jak jsi se dostala za volant kamionu. Jaké byly tvé začátky? Proč ses rozhodla právě pro práci profesionální řidičky?

Za volant kamionu jsem se dostala náhodou. Jako vyučenou automechaničku mě tehdy nikde nechtěli vzít a protože jsem potřebovala peníze na nájem (začala jsem brzy žít sama), přijmula jsem práci na dodávce po EU. Po 3 letech mě dodávka přestala bavit a troufla jsem si na kamion. Bylo to úžasné, ten velký stroj, ten adrenalin... no začátky byly težké, než se člověk rozkoukal, než se poučil z chyb, než se naučil chodu věcí. Ale pak se do toho dostaneš a jde to samo.

Krátce na úvod - proč zrovna přezdívka Amazonka?

Amazonko mi řeklo pár lidí nezávisle na sobě, až to bylo divné. Osvojila jsem si to, nechala si i vyrobit cedulku za okno a ujalo se to už samo. Přejmenovala jsem si tím profily na svých sociálních sítích, nazvala jsem tak i svůj tehdy nový Youtube kanál a bylo. Navíc to byl národ bojových žen, a to se k této práci hodí (smích).

Spousta tvých fanoušků ví, že jezdíš pro firmu Speditrans CZ. Jak dlouho jsi jejím zaměstnancem?

Pro Speditrans jezdím už třetím rokem. Je to moje čtvrtá kamionová firma a musím říct, že je mi tu nejlíp. Proto i stále zůstávám.

Jsi poměrně známá osobnost, na svém Instagramu máš přes 18K sledujících, do toho natáčíš na YouTube. Nepřemýšlela jsi díky tomu o svém vlastním merchi pro své fanoušky?

Ano, vlastní merch je v plánu, pracuji na tom. Dokonce jsem vyzvala své sledující, aby mi napsali, o co vše by u mě měli zájem, a musím říct, že mám mezi nimi spoustu skvělých, milých a podporujících lidí. Tímto jim děkuji!

"Bylo to úžasné, ten velký stroj, ten adrenalin.."

Vyhovuje ti více mezinárodní doprava? Nebo bys raději jezdila ve vnitrozemí?

Obojí má něco do sebe. V mezinárodní se člověk projede, podívá na různá místa a na vnitru se člověk dostane i domů a to je příjemné. Má zároveň víc pohybu, protože je tam někdy i víc práce.

Co práce řidiče kamionu obnáší? Musí to být opravdu náročné a někdy i nebezpečné povolání...

Je to náročné hlavně psychicky. Fyzicky samozřejmě také, ale člověk se vyrovnává se samotou, ospalostí, stresem. A to každodenním. Je to obor, který dýchá vlastním životem, nedá se nic plánovat, předvídat, proto se člověk musí obrnit. Není jisté WC, sprchy, někdy ani jídlo, stává se. Je to kočovný život, jakoby v divočině. Možná i doslova :)

Jaká byla zatím nejkrásnější země, kterou jsi s kamionem navštívila?

Jednoznačně Finsko. Tráva je tam zelenější, lidi usměvavější, je to za vodou, cesta daleká, trajektem z Estonska, naprostá paráda. Klidně bych si to zopakovala, ale ve Speditransu tyto destinace nejezdíme. Spíš jih.

S jakým tahačem brázdíš evropské silnice? Jsi s ním spokojená nebo bys ocenila jinou značku?

Jezdím momentálně s Renault T high 520 a jsem s ním moc spokojená. Je to Volvo, jen s kastlí Renault. Převodovka je rychlá, motor silný. Kdybych si měla vybrat, zůstanu u něho. Řídila jsem všechny značky, snad jen kromě kamionu Ford a mně nejvíce sedl právě Renault.

"Na kamionu se nedá nic předvídat, plánovat. Proto se člověk musí obrnit, když chce tuhle práci dělat."

Zdobíš a upravuješ si nějakým způsobem svůj kamion jak zvenku, tak zevnitř?

Ano, toto mě vždy bavilo. Zvenčí nemohu, auta se po určité době vracejí, ale uvnitř jsem si udělala útulný domov. Někdo to nepotřebuje, já zrovna patřím k těm, co ano :)

Jak probíhají samotné nakládky a vykládky ve firmách, které tvoří podstatu tvé práce? Jak to celé funguje? Pomáhají ti s prací nebo si děláš vše sama?

Nikdo nepomáhá, toto dělá řidič sám. Pokud budu mluvit přímo o mé práci, pak si plachtuju, kurtuju a někdy i nakládám sama (paleťákem). Většinou mě nakládají ještěrky nebo jeřáby. Přijedu, musím se nahlásit, jde se nakládat/skládat, počkám na papíry a jede se.

Jaký největší náklad jsi zatím vezla?

Největším bych asi nazvala traktor Zetor a stromy až po strop. Ty jsem vezla do Holandska.

Zvládneš si sama opravit věci na tahači, když je to potřeba?

Jako mechanička jsem si poradila s pár věcma, vím, kam kouknout, vím, co kam patří. Samozřejmě jsou poruchy, kdy si člověk sám neporadí. Nejvíc poruch bylo v mých začátcích, jezdila jsem tehdy na hodně ojetých tahačích. Teď mám nového, tak tolik poruch nevykazuje.

Měla jsi někdy za svoji kariéru řidičky nějakou vážnější nehodu? Jak jsi se s tím vypořádala? Nepřemýšlela jsi někdy díky tomu, že skončíš?

Ano, to proběhne hlavou asi většině lidem, když něco zkazí. Nejhorší, co se mi stalo, naštěstí odnesl "jenom" tankovací stojan v Rakousku. Vyvrátila jsem ho zadkem návěsu ze země. Nic horšího jsem ještě necítila. Strach, stud a znovu strach. Naštěstí majitelé čerpací stanice byli moc milí, sepsali jsme to a jelo se dál. Jenže člověk to rozdýchá a posune se vpřed. Poučilo mě to a od té doby si dávám pozor na vybočování návěsu. Toto se mi stalo v mých začátcích.

"Pomalu, ale jistě se učím, že nemá cenu se za volantem rozčilovat."

A dávala jsi třeba i první pomoc?

Naštěstí ne. Kolikrát jedu kolem hrozných nehod, ale u těch už jsou dávno záchranáři.

Jak se k tvé práci staví tvá rodina a přátelé? Podporují tě?

Ano, rodina i přátelé mě hodně podporovali v začátku a ani teď nepřestávají. Díky nim jdu stále vpřed.

Co tě nejvíce štve na tvé práci obecně? Bylo by něco, co bys ráda změnila?

Asi bych omezila pracovní dobu, protože když se jede dlouhodobě na plný plyn, člověk začne být dlouhodobě unavený a někdy se i do práce přestane těšit. Dlouhý pracovní výkon jak ve dne, tak v noci. Ale to prostě k téhle práci patří, je třeba s tím počítat.

Máš nějaké své osobní tipy, jak si udělat zdlouhavou práci za volantem příjemnější?

Nejlepší je přítel na telefonu anebo poslouchání audioknih. Mám potom pocit, že nejsem tak sama a hlavně si tím udržuju zdravý rozum v té samotě na cestách.

"Tahle práce nejen dává, ale i bere."

Zažila jsi někdy na silnici například vybržďování, ohrožování atd.? Jak se k tomu stavíš?

To víte, že jo, kdo ne :) Pomalu ale jistě se učím, že opravdu nemá smysl se rozčilovat. Někdy je člověk už načatý třeba z práce, rozčilený z dlouhého čekání apod. a když se pak najde vybržďovač, naschválista, ty nervy někdy prasknou. Ale většinou už to řeším s klidnou hlavou.

Jak se k tobě muži staví jakožto k ženě, co řídí tak velké auto? Setkala jsi se někdy s podceňováním, kritikou, nebo třeba naopak až přehnaným obdivem?

S obojím. Teď už je sice doba, kdy jsou ženy v kamionu skoro běžné, ale i tak občas narazím na neobvyklé reakce. Jinak musím říct, že ke mně většinou všichni přistupují slušně a jako prostě ke kolegovi.

Za ty roky za volantem se většinou řidičům nevyhnou zdravotní problémy. Snažíš se jim nějak předcházet? Případně trpíš na nějaký?

Ano, zdravotní problémy mi to přineslo a i je tato práce vyvolává. Mám špatná záda a někdy velké bolesti. Předcházím tomu cvičením a zdravým stravováním, které je díky sedavému povolání více než důležité.

Prozraď nám, jaký je tvůj vztah k motorsportu? Zkoušela jsi někdy závodit?

Ano, na svých profilech mám fotky jak z autocrossu, tak z demoličního derby. Na autocrossu jsem vyhrála hned při prvním závodu první místo. Samozřejmě nejlepší jsem nebyla, bylo to první místo v mé kategorii. Ta atmosféra na závodech, ti lidé tam, naprosto mě to vtáhlo. Pokračovala bych, ale není na to díky mé práci čas. Miluji motorsport!

Máš nějaké své vysněné osobní auto?

Většina mých sledujících ví, že to je Ford Mustang. Párkrát jsem ho měla půjčený, ale v osobním vlastnictví je teprve v plánu :) Je to srdcovka prakticky od dětství. Ani nevím, jak se to stalo. On si mě prostě vybral sám ...

"Život v kamionu utíká rychle, ač se to někdy nemusí zdát."

Zůstaňme u snů - máš nějaký svůj velký sen nejen v kamionové dopravě, ale i v osobním životě?

Chci s přítelem procestovat svět, natáčet reportáže o této profesi, protože jich je málo a pomáhat těm, co to potřebují. To je v kostce můj sen, za kterým jdu.

Co bys doporučila lidem, co by chtěli začít s dráhou profesionálního řidiče? Chtěla bys na závěr něco dodat, případně předat nějaké poselství?

Ať si splní sen, kterým je ježdění kamionem. Ale že ta práce nejen dává, ale i bere. Život v kamionu rychle utíká a člověk může zjistit, že lituje času stráveného v kabině. Ať si vymezí čas, kdy chtějí procestovat s tímto strojem svět a čas, kdy si řeknou DOST, aby život žili i mimo kamion. Samozřejmě jsou lidé, kteří jsou srdcaři a zůstanou celý život v kamionu, a vyhovuje jim to. Každý podle svého gusta :)


Děkujeme za rozhovor tým #holkazavolantem